Stalo se vám někdy, že jste prošli kolem kočičího záchodu a zahlédli jste její nezahrabanou stolici?
Některé kočky po sobě odmalička nezahrabávají, zatímco jiné mohou kdykoliv v průběhu svého života přestat po sobě své exkrementy zahrabávat.
Kočka nezahrabává po sobě, když žije s dalšími kočkami a chce si označit své teritorium nebo může trpět zdravotním problémem.
Je také možné, že vaší kočce se nelíbí stelivo, ve kterém se nechce hrabat nebo není spokojená se svou toaletou, především s její velikostí nebo umístěním.
Pokud vaše kočka zničehonic po sobě přestane zahrabávat, může to být důvod k obavám.
Každá změna v chování vaší kočky by měla být brána vážně, neboť kočky jsou tvorové zvyky, které své chování jen tak bez důvodu nemění.
Na změnu chování vaší kočky nemusí mít vliv jen vnější podněty, ale i vnitřní zdravotní problémy, obzvlášť v případech, když si všimnete i dalších příznaků.
V tomto článku se podíváme nejen na důvody, proč vaše kočka po sobě nezahrabává, ale i na způsoby, jak naučit kočku zahrabávat její nevábný dáreček.
Stolice jako komunikační prostředek
Kočky močí a kadí na klidná, odlehlá místa, kde nejsou vyrušovány.
Vylučování sice slouží k odstranění zbytků metabolismu, ale některé kočky používají stolici jako způsob komunikace prostřednictvím feromonů a pachů.
Chemikálie obsažené ve stolici mohou ostatním poskytnout informace o pohlaví, reprodukčním stavu, zdravotním stavu, přechodných pohybech a chování.
Bohužel přesná funkce stolice v oblasti komunikace u koček není známa, i když stejně jako u moči pravděpodobně přenáší různé zprávy za různých okolností.
U mnoha zvířat slouží exkrementy k ochraně teritoria, osobní obraně, k rozpoznávání ve skupině a také ke sdělení stresových pocitů.
Proč kočka po sobě nezahrabává?
Kočka po sobě nemusí zahrabávat z více důvodů.
Roli přitom může hrát nevhodná toaleta, stelivo, zdravotní problémy, stáří a sociální a teritoriální vlivy.
Pojďme se blíže podívat na teorie ohledně toho, proč vaše kočka odmítá po sobě zahrabávat.
1. Vaše kočka může být nespokojená se stelivem
Kočky jsou notoricky vybíravé nejen, co se týká jídla a vody, ale i jejich toalety a steliva.
Pokud jste nedávno změnili stelivo, značku nebo typ, a vaše kočka zničehonic přestala po sobě zahrabávat, důvodem může být její nelibost vůči novému stelivu.
Vaše kočka může nadále chodit na svůj záchod, ale nemusí chtít v novém stelivu hrabat, a proto nechává své exkrementy nezakryté.
Existuje dokonce studie, která se zaměřovala na toaletní zvyky koček při vyprazdňování v klinickém prostředí a v obohaceném prostředí.
Studie zkoumající chování koček při vyprazdňování v obohaceném prostředí i v prostředí kliniky zjistila, že v prostředí kliniky, kde kočky neměly dostatečné množství steliva k zahrabání svých exkrementů, přesměrovávaly své neustálé hrabání na všechny povrchy kolem toalety jako je podlaha nebo zeď poblíž.
Toto chování bylo také pozorováno u koček, které nejsou spokojené se stelivem.
V těchto případech kočky škrábou po straně toalety nebo po zdi v blízkosti jejich záchodu místo toho, aby se hrabaly ve svém písku.
2. Vaší kočce se nelíbí toaleta
U kočičí toalety se může objevit více problémů.
Hlavním problémem je velikost záchodu, která by měla odpovídat 1,5 násobku délky kočičího těla.
Vaše kočka by měla mít dostatek prostoru pro pohyb a hrabání ve stelivu, když se snaží najít místa, která ještě nebyla znečištěna. Dostatek místa je také důležité pro samotné zahrabávání exkrementů a moči.
Pokud je toaleta příliš malá, vaše kočka nemusí mít dost prostoru na to, aby mohla po sobě důkladně zahrabávat.
Další problém může nastat u uzavřených toalet.
Obecně platí, že kočky dávají přednost otevřenému záchodu, kde může pohodlně po sobě zahrabat.
V uzavřeném záchodu se zachycují pachy, což pro vaše kočku není příliš příjemné, a navíc se nemusí cítit bezpečně, když nemá přehled o svém okolí.
Majitelé koček, kteří používají uzavřené toalety, si často stěžují na zvuky, které kočky vydávají, když se opakovaně snaží po sobě zahrabat, a přitom škrábou po stranách jejich záchodu.
Někteří odborníci se domnívají, že nemožnost přikrýt své exkrementy a moč může u kočky vyvolat frustraci.
Co se stane, když toaleta není vhodná pro kakání a hrabání?
Odpověď je jednoduchá: vaše kočka nemusí po sobě zahrabávat. V horších případech může i začít vykonávat své potřeby mimo svůj záchod, který nesplňuje její potřeby.
3. Nevhodné umístění kočičí toalety
I když je vaše kočka spokojená se svou toaletou, problémové může být její umístění.
Pokud jste nedávno přesunuli toaletu na nové místo, možná jste vybrali místo, které je pro vaši kočku stresující, což může vést k nezakrývání exkrementů a problémům s toaletními návyky.
Možná jste její toaletu umístili do rušené části domu, kde vaše kočka nemá klid na vykonávání svých potřeb nebo se necítí dostatečně bezpečně, a proto se bude snažit zkrátit čas strávený v toaletě na minimum.
Je možné, že si ani pořádně nevyhrabe stelivo, pouze se rychle vyprázdní a ihned uteče, aniž by po sobě zahrabala.
4. Vaše kočka postrádá instinkt k zahrabávání svých exkrementů
Pokud vaše kočka celou dobu zakrývala své exkrementy a pak náhle přestala, můžete si být jisti, že příčinou této změny chování není chybějící instinkt zahrabávání.
Ovšem může to být příčinou v případech, kdy vaše kočka od začátku po sobě nezahrabávala.
Osiřelá nebo venkovní koťata, které jejich kočičí matka nenaučila po sobě zakrývat své zbytky, nemusí po sobě zahrabávat.
Často k tomu dochází, když je kotě příliš brzo odloučeno od své matky, která neměla příležitost naučit ho toaletním návykům.
Většina lidí si myslí, že zahrabávání exkrementů je pro kočku instinktivní chování.
Je pravda, že to platí pro divoké kočky včetně velkých kočkovitých šelem jako jsou lvi a tygři.
Toto chování jim pomáhá skrýt pachové stopy, které by mohly upozornit predátory v okolí na jejich přítomnost, nebo signalizovat submisivitu dominantnějším kočkám.
Některé kočky však mohou nechávat úmyslně své exkrementy nezakryté, aby tím označily své území.
Pro domácí kočky je však zahrabávání naučeným chováním. Koťata, která se této sociální dovednosti nenaučila od svých matek, nemusí vědět, že by měla své exkrementy zahrabávat.
5. Vaše kočka může být nemocná
Když vaše kočka náhle změní své každodenní návyky a přestane po sobě své exkrementy zahrabávat, měli byste zbystřit svou pozornost a zkontrolovat, jestli nedošlo i k dalším změnám jak v oblasti toalety, tak i mimo ni.
Zácpa a nepohodlí s ní spojené, bolesti při vyprazdňování, kočičí onemocnění dolních močových cest a jiné zažívací potíže mohou vaši kočku přimět k tomu, aby rychle opouštěla toaletu, aniž by po sobě zahrabávala.
Pokud zpozorujete potíže při vyprazdňování, je návštěva veterinář na místě.
6. Vaše kočka si označuje své teritorium
Kočky jsou teritoriální zvířata.
Používají značkování, aby varovaly ostatní kočky, že jim dané území patří a vyhnuly se tak konfliktům o území.
Kromě značkování močí, tření hlavou a škrábání mohou kočky také nechávat své exkrementy nezakryté, aby šířily svůj pach a zanechaly ostatním jasný vzkaz, že toto území má již svého pána.
Toto chování je obzvlášť typické pro kočky.
Pokud hledáte odpověď na otázku, proč vaše kočka zničehonic přestala po sobě zahrabávat své zbytky, je možné, že odpověď najdete v prostředí, ve kterém vaše kočka žije.
Pořídili jste si novou kočku? V tom případě je pravděpodobné, že vaše kočka se tím snaží nově příchozímu vetřelci sdělit, že toto území je její a že tu vládne ona.
I když jste nepřivítali novou kočku a kočky ve vaší domácnosti spolu dobře vycházejí, vaše kočka možná dosáhla určitého věku (kolem dvou až čtyř let), kdy se u ní začíná projevovat teritoriální chování spojené se značkováním.
Pokud máte více než jednu kočku, je tento důvod pravděpodobnější. Ale i kočky, které žijí v domácnosti samy, mohou mít potřebu označovat své území v reakci na změny v domácnosti nebo i výskyt toulavých koček v sousedství.
Pokud má vaše kočka přístup ven, může zanechávat na trávníku nezahrabané exkrementy, aby ostatním kočkám, které se v okolí potulují, sdělila, že toto území je její.
7. Vaše kočka se cítí ve stresu
Kočky žijící v domácnosti s ostatními zvířaty se nemusí cítit bezpečně při používání své toalety, pokud je v blízkosti pes nebo jiná kočka.
To může způsobit rychlé vykonání potřeby a následný útěk, aniž by po sobě kočka cokoliv zahrabala.
Vaše kočka se také může začít zcela vyhýbat používání své toalety a vyhledat si klidnější místo na kakání a čurání.
K rychlému útěku z toalety může také docházet, když jsou toalety umístěny v rušných oblastech, jako jsou chodby. Vaše kočka se cítí zranitelná a může se snadno vylekat.
Tip: Proč je vaše kočka ve stresu? Příznaky a příčiny.
8. Vaše kočka trpí problémy spojené se stářím
Stárnutí je přirozený proces doprovázený několika behaviorálními a fyzickými změnami, jako je kognitivní úpadek a degenerativní onemocnění kloubů.
Tyto změny mohou mít vliv na používání toalet a zahrabávání exkrementů.
Především v případech, kdy vaše starší kočka musí chodit po schodech, aby se dostala ke svému záchodu.
Artritida je běžná u starších koček a může způsobit, že pohyb bude pro ně nepříjemný a bolestivý.
Vyskočení do toalety nemusí být pro ně tak snadné jako předtím. Stejně tak vyhrabávání a zahrabávání za účelem zakrytí exkrementů může být pro starší kočky nepříjemné a obtížné.
U starších koček je důležitý, aby měly toaletu s nízkým vstupem a mohly ji snadno a pohodlně používat.
Jak naučit kočku zahrabávat své exkrementy?
Jak jsme si uvedli výše, vaše kočka po sobě nezahrabává exkrementy z více důvodů.
Pokud chcete svou kočku naučit po sobě zahrabávat, vyzkoušejte níže uvedená řešení, které by mohly vaši kočku motivovat k zahrabávání svých nevoňavých překvapení.
Samozřejmě záleží na důvodu, který se skrývá za tímto chování, ale naštěstí mohou uvedené tipy u vaší kočky vést k žádoucí změně chování bez ohledu na důvod jejího nezahrabávání.
1. Naučte své kotě/kočku používat záchod
Některá koťata intuitivně nerozumí tomu, jak používat toaletu a nevědí, k jakému účelu slouží.
Nemusí také vědět, jak po sobě zahrabávat exkrementy.
Kotě, které po sobě nezahrabává, bude potřebovat vaši podporu, aby se naučilo po sobě zahrabávat. Je důležité, abyste mu místo jeho matky ukázali, jak se to dělá.
Odměňte svou kočku pamlskem, kdykoli to vaše kočka udělá správně. Tento proces budete muset několikrát opakovat, aby si vaše kočka tento zvyk osvojila.
Nezahrabávání může být i problém u původně venkovních koček.
Pokud chcete své kotě naučit chodit na záchod, přečtěte si podrobného průvodce.
2. Nabídněte své kočce vhodnou toaletu
Jak jsme se zmínili výše, toaleta hraje klíčovou roli nejen v tom, jestli vaše kočka bude po sobě zahrabávat, ale také jestli ji vůbec bude chtít používat.
Vždy je lepší koupit větší toaletu, která je skvělou volbou jak pro velké, tak i menší kočky.
Vaše kočka by měla mít dostatek prostoru na pohodlné vyprazdňování a také zahrabávání svých zbytků.
Výhodou velké toalety je, že kočka si v ní pokaždé najde nezašpiněné místo, kam se může vykadit nebo vyčůrat.
Pokud vaše kočka nemá dostatek prostoru, nebude moci po sobě zahrabávat, i kdyby to ráda dělala.
Vaše kočka bude vděčná, když ji koupíte větší toaletu a umístíte ji na klidné a nerušené místo.
V případě starší kočky je důležité, aby toaleta měla nízký vstup a vaše kočka do ní mohla pohodlně a bezbolestně vstupovat a také z ní vystupovat.
3. Častěji vybírejte zbytky z toalety své kočky
Pokud vaše kočka stále používá záchod, i když je špinavý, ale pouze po sobě nezahrabává, máte obrovské štěstí.
Většina koček se raději vyhne příliš znečištěné toaletě a vykadí se nebo vyčůrá vedle ní nebo na jiných čistějších místech v domě.
Špinavé a mokré stelivo je pro kočku nepříjemné, zapáchá a znemožňuje jí hrabání.
Vaší kočce se také nemusí podařit najít dostatek čistého steliva, kterým by mohla své exkrementy zakrýt.
Navíc bude chtít ve špinavé toaletě strávit co nejméně času. Jak rychle do své toalety skočí, tak z ní také vyskočí, aniž by měla pomyšlení na nějaké zahrabávání.
Pokud jste vešli na záchod, který zapáchal, určitě jste se snažili co nejrychleji vykonat svou potřebu a co nejrychleji utéct.
Pokud chcete, aby vaše kočka po sobě zahrabávala, vybírejte zbytky z kočičího záchodu aspoň jednou nebo dvakrát denně.
Celý obsah toalety byste měli vyměnit jednou za 2-4 týdny podle míry znečištění a potřeby vaší kočky.
4. Vraťte se k původnímu stelivu nebo vyzkoušejte nové stelivo
Změnili jste nedávno značku steliva pro kočky?
Kočky mohou mít velmi specifické požadavky ohledně typu steliva, jeho struktuře a vůni.
Většina koček dává přednost měkkému a písčitému stelivu pře stelivem ve formě peletek nebo krystalků.
Jemnější písek je pro kočičí tlapky příjemnější a motivuje je k zahrabávání svých zbytků.
Kromě textury hraje svou roli i vůně steliva.
Pokud má stelivo pronikavou vůni, může vaše kočka dělat vše proto, aby omezila dobu, kterou tráví v toaletě, na minimum. V případě horšího scénáře může také začít kadit mimo svůj záchod.
Nejlepším stelivem je hrudkující stelivo bez vůně. Zkuste se také poohlédnout po jemnějším kočkolitu, který nebude příliš prášit a bude rychleji vytvářet pevné hrudky.
Tip: Nejlepší steliva pro kočky.
5. Umístěte toaletu na jiné místo
Zkuste umístit toalety na klidná místa, kde vaše kočka bude mít klid a soukromí na kakání a čurání.
Tipy na umístění kočičího záchodu:
- Místo by mělo být snadno dostupné.
- Místo by nemělo být v blízkosti misky s jídlem a vodou.
- Místo by mělo být klidné, bez rušení a častého procházení lidí.
- Místo by mělo být otevřené, aby vaše kočka měla přehled o okolí a mohla v případě nebezpečí rychle utéct.
- Místo by mělo mít dostatek světla.
- Místo by nemělo být v blízkosti spotřebičů, jako je pračka nebo lednička. Hlasité zvuky by mohly vaši kočku vylekat.
Dobrým nápadem je rozmístit po domě několik toalet, aby se vám podařilo najít místo, které má vaše kočka nejraději. Poté můžete nadbytečné záchody odstranit a nechat pouze dva, které vaše kočka používá.
6. Minimalizujte stres a konflikty mezi kočkami
Hlídání toalet a schodišť je běžné v domácnostech s více kočkami z různých sociálních skupin.
Je důležité, aby všechny kočky měly volný přístup k více toaletám v různých patrech domů, aniž by se setkaly s jinou kočkou nebo by hrozilo, že jim jiná kočka zablokuje přístup.
Každá kočka by měla mít svou vlastní oblast s toaletou a měla by mít možnost se vyhnout ostatním kočkám, pokud bude chtít.
Obecně platí, že každá kočka by měla mít jednu toaletu plus jednu navíc. Pokud máte dvě kočky, měli byste mít tři toalety.
Poskytněte svým kočkám více únikových cest v podobě kočičích stromů, odpočívadel a tunelů.
Stres u kočky také snížíte tím, že ji necháte volnost ohledně času a situaci, kdy má náladu na mazlení nebo hraní. Ideální je vytvořit každodenní rutinu, aby vaše kočka měla pocit jistoty a věděla, co může očekávat.
Vyhněte se trestům a podávání léků v blízkosti kočičí toalety. Vaše kočka by si pak mohla vytvořit negativní spojení se svým záchodem.
Závěr: Kočka nezahrabává v toaletě z více důvodů
Můžete být v klidu bez ohledu na to, jestli vaše kočka má ve zvyku po sobě exkrementy zahrabávat nebo je nechávat odkryté.
Ale pozor na jednu výjimku.
V případě, že vaše kočka dříve po sobě zahrabávala a pak zničehonic přestane zahrabávat, aniž by u vás v domácnosti došlo ke změně, může být důvodem i zdravotní problém.
Pozorujte svou kočku při vyprazdňování, jestli se přitom nenamáhá nebo nezažívá jiné obtíže a také zkontrolujte samotné exkrementy a jejich strukturu.
Pokud jste se ujali opuštěného kotěte nebo kočky, je možné, že je nikdo nenaučil toaletním návykům a nemusí vědět, že by sobě měly zahrabávat.
Jakákoliv změna ve vaší domácnosti, především příchod nové kočky či jiného zvířete nebo nevhodné stelivo, toaleta či její umístění může být důvodem, proč vaše kočka po sobě odmítá zahrabávat.
V každém případě není vůně odkryté stolice nic příjemného, ale naštěstí v mnoha případech pomůže k žádoucí změně chování, když vyzkoušíte některé z výše uvedených tipů.
