Mainská mývalí kočka – „něžný obr“, do kterého se každý zamiluje

Mainská mývalí kočka neboli maine coon je jedním z největších plemen koček na světě.

Nejsou to žádní mrňousci. Mají svalnaté tělo a mohou vážit od 4 do 9 kg (někteří jedinci i více než 10 kg).

Každý, kdo někdy vlastnil mainskou mývalí, básní o jejím roztomilém vzhledu a skvělém charakteru.

Mainské mývalí jsou velmi přátelské a mají rádi lidi. Jsou pozorné a milující, ale také klidné a vyrovnané. Je to jedna z koček, která dokáže vyjít s každým včetně psů a jiných koček. Užívá si aportování a ráda se naučí chodit i na vodítku.

Mainské mývalí kočky komunikují pomocí cvrlikání a trylkování raději než typického mňoukání a vrnění. Tyto zvláštní zvuky, který vydávají jakoby ani nemohly vycházet z tohoto něžného obra.

Mohou žít v kterékoliv domácnosti s lidmi, kteří je budou milovat a s láskou o ně pečovat.

1. Stručné informace o mainské mývalí kočce

2. Povaha mainské mývalí kočky

O mainských mývalích kočkách se také mluví jako o „něžných obrech“. Patří sice k největším kočičím plemenům, přesto jsou povahou velmi přátelské, klidné a roztomilé s typickou kočičí zvědavostí.

Je to společenské plemeno, které miluje svou rodinu, ale není vtíravé a nevynucuje si tolik pozornosti.

Mainská mývalí kočka má ve zvyku vás následovat a zajímat se o to, co právě děláte. Zavřete-li za sebou dveře a ona zůstane na druhé straně, bude trpělivě čekat, dokud si svou chybu neuvědomíte a dveře jí neotevřete.

Nepatří typicky ke klínovým kočkám, ale pokud jí budete chtít dopřát odpočinek na vašem klíně, s radostí do něj vyskočí a klidně tam i usne.

Je to jedna z koček, která dokáže vyjít s každým včetně psů a ostatních domácích koček. Skvěle se hodí do velkých rodin, protože miluje společnost.

Mainská mývalí kočka  je velmi upovídaná, ačkoliv není tak hlasitá. Její hlas je vyšší, ale není schopna vydávat opravdu hlasité mňoukání.

Ve skutečnosti je  typické mňoukání u nich vzácné, spíše než typické mňoukání od nich uslyšíte zvuky podobající se trylkování a cvrlikotu. Většina mainských mývalích koček zní jako koťata po celý jejich život. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší kočičí plemeno, je to celkem komické.

Zvuky, které vydávají, jsou velmi roztomilé, a proto nejsou vůbec otravné a obtěžující.

Pokud vaše mainská mývalí kočka neustále mňouká, možná se vám tím snaží něco říct. Mohlo by se jednat o známku nemoci, nespokojenosti nebo vaše mainská mývalí mohla dosáhnout pohlavní dospělosti.

Mainské mývalí kočky jsou známé jako psy ve světě koček.

Rády aportují jako psi a jsou ochotné se naučit chodit i na vodítku. Jsou tedy skvělou volbou pro každého, kdo často cestuje a rád by s sebou bral i svého kočičího společníka.

Pokud nejste doma, dejte své kočce hračky, které ji zabaví na delší dobu. Dobrým nápadem je dát jí velkou misku s vodou na cákání, protože mainská mývalí kočka miluje vodu a ráda si s ní hraje.

Mainské mývalí kočky si obvykle uchovávají lásku ke hře i v dospělosti. Především kocouři mají tendenci k pošetilému chování. Kočky jsou důstojnější, přesto nepohrdnou dobrou hrou nebo honičkou.

Mainská mývalí kočka má skvělou povahu a je také velmi přizpůsobivá. Dokážou si zvyknout na jakýkoliv typ domova a podnebí. Je stavěná na život v chladném prostředí, ale kvůli bezpečnosti je lepší chovat ji doma a tím se vyhnout možným rizikům číhající venku.

3. Snášenlivost s jinými domácími zvířaty a dětmi

Přátelská a pohodová mainská mývalí kočka je perfektní volbou pro rodiny s dětmi. Je přátelská i vůči psům a jiným kočkám.

Mainská mývalí kočka miluje pozornost od dětí, které k ní přistupují se zdvořilostí a respektem. Nevadí jí ani navlékání oblečků či projížďky v kočárku pro děti.

Je šťastná, když může žít se psem, který je vůči kočkám přátelský. Mainská mývalí je laskavá a přívětivá.

Je však důležité při seznamování postupovat pomalu a za kontrolovaných okolností. Je to nejlepší způsob, jak zajistit, aby se naučili spolu vycházet.

4. Mainská mývalí kočka do bytu nebo na ven

Mainská mývalí je opravdu velká kočka. A proto nás zajímá, jestli život tohoto „obra“ uvnitř bytu nemůže mít negativní vliv na její zdraví a psychickou pohodu.

Mainské mývalí kočky nepatří k typickým bytovým kočkám, ale život v bytě jim nevadí. Jsou velmi klidné, uvolněné a pohodové od přírody a málokdy uslyšíte stížnosti od jejich majitelů.

Musíme ale vzít v potaz, že mainské mývalí kočky jsou velmi drahé, i když nádherné kočky a majitel si s ní snadno vytvoří silné pouto. Není se tedy co divit, že ji jako majitelé chcete mít doma a ochránit ji tak před možnými nebezpečí, které na ni venku číhají.

Navíc je mainská mývalí kočka častým předmětem krádeže, proto byste měli být obzvlášť opatrní. Většina majitelů doporučuje novým rodičům, aby nepouštěli mainskou mývalí ven samotnou, především ve městech.

Mainská mývalí kočka nepotřebuje obrovský dům, ale dostatek prostoru, ve kterém bude mít své vlastní vybavení a místo, které může považovat za její vlastní.

5. Na procházku s mainskou mývalí kočkou

Je neuvěřitelně snadné vycvičit mainskou mývalí kočku. Rychle porozumí povelům a s radostí následuje vaše vedení.

Pouhým tréninkem chození na vodítku můžete uspokojit potřeby vaší kočky a během toho jí můžete také za odměnu dávat pamlsky, ale mainská mývalí se ráda bude učit i bez nich.

Můžete jí také naučit, aby se zastavila, když se zastavíte vy a nabídnout ji odměnu, abyste u ní tento zvyk posílili.

I když budete mít málo času ji vzít na balkón (nebo ven, pokud máte více času), můžete ji díky naučenému chození na vodítku udržet v bezpečí, a přitom ji poskytnout pobyt na čerstvém vzduchu a trochu toho dobrodružství.

Mainské mývalí kočky jsou velmi chytré. Už trocha tréninku přinese skvělé výsledky.

Chození na vodítku (i pouštění na volno pod vaším dozorem, pokud žijete mimo město), je pravděpodobně to nejlepší, co můžete pro mainskou mývalí kočku udělat. To platí obzvlášť v případech, kdy chováte kočku v malém bytě, kde nemá příliš prostoru.

6. Cena mainské mývalí kočky

Pořízení mainské mývalí kočky není levnou záležitostí.

Cena závisí na tom, jestli se jedná o kotě bez papírů nebo s papíry. Kotě bez papírů seženete za cenu kolem 5000 Kč, zatímco za kotě s papíry zaplatíte 12 000 kč a více.

Pokud si chcete koupit kotě od úspěšných rodičích se skvělým rodokmenem, připravte si kolem 15 000 Kč a více.

V každém případě vždy od chovatele požadujete testy rodičů na dědičné choroby.

7. Mainská mývalí kočka – váha, velikost a vlastnosti

Mainské mývalí kočky jsou jedním z největších plemen koček. V dospělosti jsou kocouři mnohem mohutnější a silnější než kočky.

Průměrná váha mainské mývalí kočky se může pohybovat od 6 do 9 kg, ale jsou známí i jedinci, kteří dosahují váhy přes 10 kg. Pokud chcete obrovskou mainskou mývalí kočku, měli byste si vybrat kocoura.

Mainské mývalí kočky rostou pomalu. Plné velikosti dosahují až ve věku 3 až 4 let. I když je vaší kočce více než 1 rok, může být stále relativně malá. Teprve na konci druhé roku se přiblíží své plné velikosti.

Mainské mývalí kočky mají dlouhou historii. Přestože byly po delší dobu nepovšimnuty, objevily se u nich nejrůznější typy zbarvení a kresby.

Vlastnosti mainské mývalí kočky

Mainská mývalí je velká, robustní, silná, hranatá a svalnatá kočka. Má hladkou, huňatou, těžkou, avšak na dotek hedvábnou srst. Na obličeji a na ramenech je srst krátká, ale na spodní části těla a zadních nohou delší a tvoří tzv. „kalhotky“.

Její tělo je dlouhé (kolem 90 cm) s širokým hrudníkem, silnou kostrou, dlouhým pevně a dlouhým vlajícím ocasem. Je pevně osvalněná a působí dojmem síly.

Končetiny jsou středně dlouhé, silné, posazené široce od sebe a s tělem tvoří pravý úhel. Tlapky jsou velké, kulaté a dobře osrstěné s chomáčky chlupů mezi prsty. Ocas je dlouhý (nejméně stejně dlouhý jako tělo od lopatek ke kořeni ocasu) a načepýřený. Je široký, sbíhá se do špičky s dlouhou, vlající srstí. Osrstěné ocasu je dlouhé a vždy volně vlající.

Hlava by měla být středně široká, hranatá, čelo jemně klenuté, lícní kosti jsou vysoko posazené. Krk by měl být středně dlouhý a silný. Čenich má být hranatý a středně dlouhý, brada pevná, lícní kosti vysoké.

Uši jsou velké a hustě osrstěné, široké u báze a zužující se do špičky. Rysí štětičky jsou žádoucí. Chomáčky chloupků v uších vyčuhují přes vnější okraj uší ven.

Oči mají být velké a posazené daleko od sebe. Jsou lehce oválné, ale ne ve tvaru mandle.

Jakýkoliv přehnaný znak nebo vystouplá brada jsou považovány za vadu.

8. Mainská mývalí kočka barvy

Barva srsti

U mainské mývalí kočky existuje 75 přípustných barev spolu s osmi typy kreseb. Ve skutečnosti může mainská mývalí kočka mít jakoukoliv barvu včetně barev s bílou, kromě odznaků čokoládové, lila, skořicové a plavé.

Mainské mývalí kočky mohou být jednobarevné žíhané, kaliko, dvoubarevné želvovinové, činčily, kameo a kouřové v barvě černé, modré, červené i krémové s bílými skvrnami.

Stejně jako u jiných dvoubarevných koček ostatních plemen požaduje americký standard nejméně jednu třetinu plochy těla bílou. Zatímco britský standard není tak přísný a požaduje bílou bradu, břicho a všechny čtyři tlapky.

Původní typ mainské mývalí kočky je klasická černě mramorovaná, která také zůstává oblíbencem na výstavách.

Černě mramorovaná mainská mývalí kočka se se svým zbarvením a huňatým ocasem nejvíce podobá mývalovi, což nepochybně hrálo významnou roli jak při pojmenování plemene, tak i při vzniku pověstí o mývalích předcích.

Barva očí

Oči mohou být jakékoliv barvy, přičemž nejžádanější jsou zelené, zlaté nebo měděné. Jejich barva není závislá na barvě srsti. Bílé kočky mohou mít modré nebo nestejně zbarvené oči. Žádoucí je, aby barva očí byla jasná.

9. Péče o mainskou mývalí kočku

Mainské mývalí kočky patří k nenáročným plemenům na péči. Pokud chcete kočku, kterou nebudete muset každý den česat a jinak o ni pečovat, přidejte mainskou do vašeho seznamu plemen, mezi kterými se v závěru budete rozhodovat.

• Péče o srst

Mainské mývalí kočka mají hustý kožich, který je ale hebký na dotek. Chuchvalce se netvoří snadno při pravidelném pročesávání.

Bohatě stačí, pokud ji budete česat jednou až dvakrát týdně a tím jí pomůžete odstranit odumřelé chloupky a distribuovat oleje po pokožce.

Při česání věnujte více pozornosti srsti na břiše a hrudi, kde se můžou při zanedbání snadněji tvořit zámotky.

K vhodným pomůckám pro péči o srst patří nerezový hřeben.

• Celková péče

Každodenní čištění zubů je ideální, ale i dentální hygiena jednou týdně je lepší než žádná. Pravidelné čištění slouží jako prevence proti zubnímu kamenu, paradontóze a jiným problémům se zuby.

Přistřihnete drápky jednou za pár týdnů. Otírejte koutky očí měkkým navlhčeným tampónkem, abyste odstranili spalničky a případné nečistoty. Používejte na každé oko jiný tampónek, abyste se vyhnuli rozšíření možné infekce.

Kontrolujte uši každý týden. Pokud vám připadají špinavé, vyčistěte je bavlněným polštářkem nebo měkkým navlhčeným hadříkem. Nepoužívejte vatové tyčinky, které by pomohly poškodit vnitřek ucha.

10. Jak a čím krmit mainskou mývalí kočku

Mainská mývalí kočka má stejné výživové požadavky jako jakékoliv jiné kočičí plemeno nebo domácí kočka. Jediný rozdíl je v tom, že je větší a těžší a bude potřebovat větší množství krmiva. Samozřejmě to bude i dražší.

Mainské mývalí kočky potřebují  denně 50 -70 Kcal krmiva na 1 kilogram jejich hmotnosti.  Vzhledem k tomu, že mainské mývalí kočky mohou vážit mezi 4 až 10 kg, tyto kočky vyžadují kdekoli mezi 190 až 875 Kcal denně.

Denní dávku krmiva rozdělte aspoň na dvě porce – ráno a večer.

A čím krmit mainskou mývalí kočku?

Mainské mývalí kočky jsou výluční masožravci, které k životu potřebují pouze maso.

Ideální krmivo pro mainské mývalí kočky je mokré krmivo jako kvalitní konzervy nebo kapsičky (popřípadě domácí vařená nebo raw strava), které obsahují vysoký podlí živočišných bílkovin s přiměřeným množství zdravých tuků a nezbytných vitamínů a minerálů.

Mokré krmivo obsahuje vysoké množství vody na rozdíl od granulí a udržují vaši kočku hydratovanou. Kočky nedokážou vypít dostatečné množství vody, když jsou krmeny granulemi, což může vést k onemocnění ledvin.

Tip: Jak vybrat nejlepší krmivo pro kočky

11. Časté nemoci mainské mývalí kočky

Jako majitelé chcete, aby vaše kočka byla zdravá. Chcete se vyhnout možným nemocem, a proto se o ni staráte co nejlépe.

Přes veškerou vaši péči se u vaší kočky mohou objevit nemoci, které mohou být geneticky předávány z generaci na generaci.

Všechny kočky mohou mít predispozice k dědičným zdravotním problémům, stejné je to i u lidí a jiných živočichů.

Pokud chovatel kteréhokoliv plemene tvrdí, že jeho plemene nemá žádné zdravotní nebo genetické problémy, buď lže, nebo nemá dostatek znalostí o daném plemeni.

U mainských mývalích koček se mohou objevit některé dědičné zdravotní choroby, které je potřeba vzít na vědomí. To platí obzvlášť v případech, kdy nejste opatrní při koupi kotěte. Obloukem se vyhýbejte podezřelým chovatelům, kteří nejsou ochotní poskytnout informace o rodičích a jejich zdravotním stavu.

Která onemocnění se mohou u mainské mývalí kočky objevit a na které byste si měli dávat pozor?

Hypertrofická kardiomyopatie (HCM)

Je nejčastější formou srdeční choroby u koček. Způsobuje zesílení (hypertrofii) srdeční stěny zejména u levé komory srdeční.

Jedná se o silně dědičné onemocnění, které se může u kočky vyskytnout v jakémkoliv věku.

K příznakům HCM patří zrychlené dýchání, letargie a malá chuť k jídlu. Tyto příznaky se mohou objevit náhle, často v rozmezí několika hodin až několika dny. Ale ve většině případech kočka ve skutečnosti tiše trpěla po několik týdnů či měsíců a nyní má vážné potíže, když to už nedokáže skrývat.

Pomocí sonografického vyšetření srdce můžete zjistit, jestli se u vaší kočky vyskytuje hypertrofická kardiomyopatie. V současnosti existuje i genetický test vhodný pro mainskou mývalí kočku. Tento test prokáže nebo vyvrátí přítomnost mutace v určitém genu, který způsobuje rozvoj HCM u mainské mývalí kočky. Pokud test bude pozitivní, kočka bude mít potenciální dispozici k onemocnění HCM.

Vyhněte se chovatelům, kteří prohlašují, že jejich rodová linie je bez HCM. Nikdo nemůže zaručit, že se u jeho koťat neobjeví HCM. Mainské mývalí kočky určené k chovu by měly postoupit genetické vyšetření a kočky, u kterých byl potvrzena HMC, by měly být z chovného programu vyřazeny.

Doporučení: Nekupujte kotě, jehož rodiče nepostoupily test na tuto chorobu. Je dobrým nápadem nechávat vaši kočku vyšetřit dvakrát do roka a tím zachytit tuto nemoc v počátcích, kdy je léčba nejúčinnější.

Spinální svalová atrofie (SMA)

Jedná se o nemoc, která je způsobena odumřením míšních neuronů, které aktivují kosterní svalstvo trupu a končetin. To vede k oslabení a degeneraci svalů.

Koťat trpící SMA chodí s kymácejícími zadními nohami a mají problém se skákáním.

Tato nemoc nezpůsobuje bolest a kočka může vést naprosto normální život. Můžete si u svého kotěte nechat udělat DNA test, který dokáže diagnostikovat potenciálně postižená koťata.

Dysplazie kyčelního kloubu

Dysplazie kyčelního kloubu je nejběžnější u psů, ale může se objevit i u koček, obzvlášť u mainské mývalí kočky.

Dysplazie je dědičná vada jamky kyčelního kloubu. Hlavice stehenní kosti je v této jamce usazená jen zčásti a drží volně. Navíc hlavice i jamka nemají hladký povrch, což má za následek opotřebování a poškozování celého kloubu a může způsobit i artritidu.

Může být mírná způsobující malou nebo žádnou bolest, ale může vést až k vážnému kulhání.

Kočka v dospělosti obvykle vykazuje jen pár klinických příznaků, ale může se začít pohybovat pomaleji, vyhýbat se skákání a předčasně se chovat jako stará kočka během prvních pár let.

Pokud vaše kočka trpí vážnou dysplazií, může se u ní objevit kulhání již ve věku 6ti měsíců.

K časnému zachycení dysplazie je zapotřebí provést rentgenové snímky pánve. Před provedením rentgenu je nejlepší dát kočce sedativa nebo ji uměle uspat.

Přístroj na rentgen může být pro kočku děsivý a stresující, navíc rentgen je zapotřebí provádět u kočky, která je dokonale nehybná.

V závislosti na vážnosti stavu mohou úbytek váhy, léky, popřípadě operace pomoci zmírnit bolest při dysplazii.

Mainské mývalí kočky určené k chovu by ve věku 2 let měly podstoupit rentgen jejich kyčlí a výsledky by měl zhodnotit specializovaný veterinář na ortopedii.

Tip: požádejte chovatele, aby vám ukázal důkaz o tom, že kyčle rodičů kotěte byly rentgenovány a hodnoceny jako slušné, dobré nebo vynikající.

12. Historie plemene a jeho původ

O původu mainské mývalí kočky existuje mnoho pověstí, z nichž některé jsou dokonce geneticky nemožné. Nejznámější tvrdí, že mainská mývalí kočka je výsledkem křížená mezi domácí kočkou a mývalem. Odtud také pochází název mainská mývalí.

Podle další teorie byly první mainské mývalí kočky vlastně norské lesní kočky, které se do Ameriky dostaly kolem roku 1000 n.l. s Vikingy.

Jiná legenda hovoří o tom, že kapitán Coon (v překladu mýval) přivezl začátkem 19. století do Severní Ameriky angorské a perské kočky, které se pak zkřížily s krátkosrstými kočkami. Tato poslední teorie se nejvíce přibližuje skutečnosti.

Nejpravděpodobnější vysvětlení původu mainské mývalí kočky: je potomkem náhodného křížení mezi domácími krátkosrstými kočkami dovezenými prvními osadníky a dovezenými a zběhlými dlouhosrstými kočkami, které si později angličtí námořníci dovezli z domova jako suvenýr.

První zmínka o mainské mývalí kočce pochází z roku 1861. V tomto roce vydal americký milovník koček Knihu o kočkách, ve které popsal svou černobílou mainskou mývalí kočku jménem kapitán Jenks z Horse Marines.

Cena za nejlepší kočku získala mainská mývalí kočka na výroční bostonské výstavě poprvé v roce 1897 a poté i dva následující roky. Ale to byl začátek a zároveň i konec její výstavní slávy.

Američtí chovatelé i majitelé koček o mainskou mývalí ztratili zájem, když se ve velkém začaly dovážet perské kočky z Británie. Z tohoto důvodu se od roku 1904 mainská mývalí kočka přestala objevovat na amerických výstavách.

Naštěstí zůstala oblíbenou kočkou u zemědělců, kteří potřebovali silnou pracovní kočku, ale i v rodinách, které toužili po nenáročném kočičím mazlíčkovi.

Trvalo až do roku 1953, než byl založen Maine Coon Cat Club (Klub chovatelů mainské mývalí kočky), který vystavoval jen toto plemeno a začal registrovat jeho rodokmeny. Poté se začala pověst mainské mývalí kočky postupně zlepšovat.

V roce 1967 uznala plemeno první organizace v USA. Na své uznání asociací CFA si musela mainská mývalí počkat až do roku 1976.

První mainské mývalí kočky se z Ameriky do Británie dostaly až v roce 1983. Opět si mainská mývalí kočka musela počkat na plné uznání britskými organizacemi (na to si už snad mainská mývalí kočka zvykla), ke kterému došlo teprve v roce 1994, 11 let od jejího vstupu na britské území.

Přátelská a pohodová mainská mývalí kočka je perfektní volbou pro rodiny s dětmi. Je přátelská i vůči psům a jiným kočkám.

13. Zajímavosti

• Největší domestikovaná kočka – Mainské mývalí kočky jsou největším domestikovaným kočičím plemenem. Jsou mohutné a svalnaté a kocouři mohou vážit až 8 kg. Mohou být až 1 metr dlouhé a mohou se vyskytovat v 75 různých barevných kombinací.

• Jediné kočičí plemeno původem z USA – Předpokládá se, že mainská mývalí kočka vznikla křížením mezi domestikovanými krátkosrstými kočkami a kočkami dlouhosrstými, které se do Ameriky dostaly společně s evropskými osadníky. Jen ty nejsilnější a fyzicky nejzdatnější dokázaly přežít kruté zimy v Nové Anglii, a dodnes jsou mainské mývalí kočky známé jako velcí pracanti s vynikajícími loveckými schopnostmi.

• Cvrlikají a trylkují – Mainské mývalí kočky typicky nemňoukají jako jiné kočky, spíše vydávají zvuky podobající se cvrlikání a trylkování (něco mezi mňoukáním a vrněním). Kočky mohou cvrlikat, když spatří kořist a trylkováním často vyjadřuje pocit štěstí.

• Jsou vybavené na zimu – Při adaptaci mainské mývalí kočky na život na východním pobřeží, se u nich vyvinul dlouhý chlupatý vícevrstvý kožich a velké tlapky, které jim pomáhají chodit na sněhu. Mají také chlupaté uši (některé i s chomáčky) a huňaté ocasy, které mohou ovinout kolem svého těla a udržet tak větší teplo.

• „Psi v kočičím světě“ – Mainské mývalí kočky bývají velmi společenské a rádi tráví čas s lidmi. Jsou přátelské, loajální a hravé a obvykle dobře vychází s dětmi a dalšími domácími mazlíčky. Můžete s nimi dokonce hrát i aport a chodit s nimi na vodítku!

• Mají rádi vodu – Většina mainských mývalích koček má ráda vodu. Mají voděodolný kožich a mohou být docela výkonnými plavci.

• Nejsou příbuzné mývalům – Jak už bylo zmíněno, existuje mýtus o tom, že mainská mývalí kočka je výsledkem křížení kočky a mývala. To je však geneticky nemožné.

• Vítězka první americké výstavy koček – první americká výstava koček se konala v New Yorku v roce 1895. Vítězkou byla hnědě mourovatá kočka jménem Cosey.

Závěr: Je pro vás mainská mývalí kočka tou správnou volbou?

Mainská mývalí kočka je skvělou volbou do kterékoliv domácnosti. Má stále dobrou náladu, je klidná přizpůsobivá a miluje hru. Má ráda společnost, ale není vtíravá a nevynucuje si tolik pozornosti.

Pokud máte děti a jiná domácí zvířata, mám pro vás dobrou zprávu. Mainská mývalí kočka patří k těm kočkám, které dokážou vyjít s každým. Snadno se spřátelí s dětmi, se psy i s ostatními kočkami.

Je lepší chovat ji doma kvůli jejich bezpečnosti. Na druhou stranu je skvělým lovcem a určitě by byla ráda, kdybyste jí jednou za čas dopřáli pobyt venku. Můžete se s ní procházet i na vodítku jako se psem nebo ji za vašeho dozoru nechat procházet se venku na volno.

Mainská mývalí kočka není náročnou kočkou jak na péči, tak i na pozornost. Majitelé mainské mývalí kočky si ji nemůžou vynachválit a jsou rádi, že si vybrali právě ji. Má skvělý charakter a velkým plusem je právě i její přátelská a klidná povaha.

Související příspěvky:

Nejlepší steliva, která si vaše kočka zamiluje – recenze a testy Nejlepší a nejhorší kapsičky pro kočky – recenze a testy Proč kočka slintá? Je nemocná nebo zdravá? Nejlepší hračky pro kočky – recenze a zhodnocení